Kindlova tradice stravovacích návyků
Jídelníček pro zimní období, tj. až spadne poslední jablko se stromu a ochladí se, trvá to asi do jahod příštího roku.
Jsou preferovány potraviny živočišného původu a zelenina, ta je celoročně univerzální a může
být v jakékoliv úpravě a množství. Jedná se ale o zeleninu nenadýmavou, tedy nebude tam zelí, kedlubna, kapusta, květák a podobně, ale spíše saláty, možná rajče, paprika, okurka, lilek, cuketa, zelené fazolky, chřest, špenát…
Masa pečená, vařená i dušená, příp. syrová (Tatarský biftek), z tuků jenom klasiku, tedy máslo, sádlo, špek, škvarky. Žádná Rama, nebo podobné margariny, to jsou nevhodné náhražky. Je dovolen olivový olej, a ještě slunečnicový. Vyhýbejte se sojovému oleji, a sojovým výrobkům obecně. Zelenina slouží i jako příloha hlavního jídla, v případech kdy se dotyčný –á, musí dorazit něčím hutnějším, pak rýže, rýžové placky, těstoviny, „polystyren“. Brambory se obvykle řadí mezi zeleninu, ale je to spíše z hlediska pěstitelsko-obchodního, lze je použít zkraje chladného období, jakmile se objeví střevní plynatost, končíme s nimi. Žádná moučná jídla, tedy nemělo by být ani běžné pečivo a chléb, těstoviny. Zimní dieta je bezsacharidová, a tedy by neměla být sacharóza, fruktóza a ani polysacharidy, což jsou třeba ty škroby. Výjimkou jsou škroby z rýže a ovsa. Ani ovoce, ani džusy, nesladit. Sýry ano, spíše ty kvalitnější, tedy asi to nebudou běžné taveňáky, já preferuji Hermelín a jiné zrající sýry, není to dogma. Žádný „sýr ke smažení“, to je podvod. Vejce jsou velmi dobrá složka potravy, je to se sýrem přísun živočišných bílkovin, tato forma je důležitá pro vegetariány, kteří živočichy nejedí, ač to potřebují, aspoň trochu. Stejně jsou vhodné mléčné produkty, které prošly kvasným procesem, tedy bílé jogurty, kefír, kyška, zakysané podmáslí i smetana, ale pozor! Výrobci přišli na další fintu, jak šidit spotřebitele: do smetany zamíchají kukuřičný (nebo jiný) škrob, a třeba i pektin, a prodávají to jako „krémovou“, nebo „hustou“ smetanu. Tedy tam dodávají polysacharid, kterého jsme se chtěli v „zimní“ dietě zbavit. Kysané zelí je výtečné i jako zdroj vitaminů.
Snídaně u někoho je, u někoho není, je to věc osobního vkusu. Kus sýra nebo volská oka „sunny side up“ a list salátu nebo čínského zelí, také polévka od večera je dobrá, kvalitní uzenina, nebo mražená zelenina dle osobní preference osmažená a okořeněná dle chuti. Jogurt, vločková kaše, kupříkladu. Rýžový chléb, zvaný polystyrén. I jako svačina do školy.
Oběd je polévka zeleninomasová, poměr složek je libovolný, plátek masa, libovolného, a zelenina. Nebo ta rýže. Ryba je lehká a může být i v létě i v zimě, buď samotná, nebo s bramborem pokud je to zkraje podzimu. (Až zamrzne zem a vy jste se, čistě hypoteticky, nedohrabali na hlízy v zemi, tak se s nimi prostě končí).
Večeře je ve stejném duchu, může být polévka zeleninomasová, udělat raději o porci víc k snídani, maso na všechny způsoby. Výborné jsou různé saláty, kde je zelenina ozdobena šunkou, tuňákem, vejci, olivou, tady je dobrý i olivový olej. Sýrové mísy, obložené mísy, hodně salátu.
Nápoje jsou jednoduché, lidstvo se vyvinulo na vodě, je to základní nápoj, může být i s bublinkami, Magnesia, Mattonka i jiné minerálky. Neslazené! Pokud chcete něco silnějšího, pak pivo (iontový nápoj) a červené víno je doporučitelné, ono kdyby to pití bylo nějak chemizované tak ty kvasinky co to vyráběly by spíše chcíply a tedy už fakt že ten nápoj vznikl je poněkud záruka čistoty nebo kvality. (Bílé víno více chladí a osvěžuje, hodí se spíše do léta). Různé bylinné čaje jsou bezkonkurenční a dobrý je i čínský čaj nebo káva jako pamlsek, jenom někteří jedinci po tom špatně usínají, ti ať to nepijí.
Pokud je po jídle plynatost, pak jenom kvůli sacharidům, které jste neměli jíst!
Letní krmná dávka trvá od jahod přes léto, žně a vinobraní, sklizeň brambor až do pozdního ovoce a současně s ním do ochlazení, říkám tomu do posledních jablek. Nemám ale na mysli ta jablka, která vydrží na stromě až do jara!
Toto období se vyznačuje tím, že je nám příjemnější nejen pro venkovní teploty, ale hlavně protože slinivka již umí vyrábět enzymy na štěpení cukrů a škrobů a tedy si můžeme dovolit ovoce, cukr a med a moučná jídla. Omezujeme maso a sádlo a škvarky i špek, ale můžeme koblihy a koláče, jahodové knedlíky (i jiné), ovšem u zelenin všech druhů zůstáváme, již bude asi méně listové ale více plodové a ještě později, jak jde čas i kořenové.
Snídaně už může být i sladší, houska, kobliha nebo rohlík s máslem a džemem, ovoce, ovšemobčas nezapomenout na vejce nebo plátek šunky. Sýry podle chuti, ale vybírejte kvalitu.
Oběd lehké, ovocnězeleninové, vaječné, sýrové, ale už mohou být doprovázené knedlíkem, nokem a bramborem. Pokud někdo rád rýži nade vše, směle do ní. Studené ovocné polévky za horka, ale ne ledové. Pizza, špagety, tortelini atd. Saláty, dokonalé jsou se zálivkou z kysaného podmáslí.
Večeře obvykle podobné jako obědy, pokud se ochlazuje, může být více masa, spíše libové, výtečné jsou saláty, opět třeba s tuňákem, vejcem, sýrem atd. Hodí se polévky, boršče, pečivo.
Nápoje stejné, jen u vína někdo dává přednost bílému už pro teplotu servírování, také že bílé má chladivější efekt. Varujte se sladkých limonád, téměř všechny jsou chemizované bez ohledu na výrobce. Ovocné šťávy lze, raději ředěné, obecně platí pravidlo, že vypít jenom množství, jaké je obsaženo v ovoci, kdybychom je jedli vcelku.
Pokud po jídle trpíte na plynatost, bývá na vině mnoho cukrů nebo škrobů.
Autor: Roman Kindl (někdy ve 20. století)